Rakouská zkušenost ukazuje, že koridor elektrického vedení nemusí být jen technicky udržovaným pásem. Při správně nastavené péči může současně podporovat bezpečnost sítě, biodiverzitu i prostupnost krajiny.
Koridory elektrických vedení vnímáme často jen jako technickou infrastrukturu, kterou je nutné pravidelně zbavovat nebezpečně vysoké vegetace. Rakouská praxe však ukazuje širší možnost: bezpečnost provozu lze spojit s cílenou péčí o stanoviště, podporou druhové rozmanitosti a dlouhodobě stabilnějšími náklady.
Právě Rakouskem proto otevíráme seriál Praxe u našich sousedů. Nechceme zahraniční modely mechanicky kopírovat. Chceme se z nich poučit, porovnat je s českými podmínkami a převést funkční principy do praxe vlastníků sítí, správců území, obcí i ochranářských organizací.
Rakousko jako inspirace pro českou krajinu
Tehdejší rakouská Strategie biodiverzity 2020+ zdůrazňovala potřebu propojovat biotopy a udržovat ekologicky cenné plochy v kulturní krajině. Koridory technické infrastruktury mohou v tomto kontextu fungovat jako pásy otevřených a polotevřených stanovišť, které doplňují okolní lesní nebo intenzivně zemědělskou krajinu.
Neznamená to, že každý metr pod vedením má být automaticky chráněným územím. Znamená to ale, že způsob údržby rozhoduje, zda v koridoru vznikne jednotvárná plocha s opakovanými plošnými zásahy, nebo prostor s mozaikou travin, bylin, nízkých keřů, okrajových společenstev a drobných úkrytů pro živočichy.
Tento přístup dobře ilustrují podklady společnosti Austrian Power Grid, které rozlišují běžné udržování průchodnosti koridoru od opatření zaměřených na konkrétní stanoviště.
Kdo je Austrian Power Grid
Austrian Power Grid AG (APG) je rakouský provozovatel přenosové soustavy a stoprocentní dceřiná společnost energetické skupiny VERBUND. VERBUND je společnost obchodovaná na vídeňské burze; 51 % jejího základního kapitálu je podle ústavního rámce ve vlastnictví Rakouské republiky. APG je tedy obchodní společností nepřímo většinově kontrolovanou státem, nikoli ministerstvem či úřadem.
APG odpovídá za bezpečný provoz rakouské páteřní přenosové sítě, vyrovnávání výroby a spotřeby a přeshraniční propojení s evropskou soustavou. Podle aktuálních údajů provozuje:
- přibližně 7 000 kilometrů elektrických vedení, což odpovídá zhruba 3 500 kilometrům tras,
- 67 rozvoden,
- síť na napěťových hladinách 380, 220 a 110 kV,
- celostátní řídicí a bilanční infrastrukturu rakouské přenosové soustavy.
Přenosová soustava Austrian Power Grid: vedení 380 kV a 220 kV, uzly a rozvodny; mapa APG, stav 02/2026
APG není jediným správcem elektrických sítí v Rakousku
APG spravuje přenosovou páteř. Elektřinu ke konečným odběratelům rozvádějí regionální a místní distribuční společnosti. Rakouský regulátor E-Control aktuálně uvádí 115 provozovatelů distribučních sítí. Mezi významné patří například Wiener Netze, Netz Niederösterreich, Netz Oberösterreich, Salzburg Netz, Energienetze Steiermark, Kärnten Netz, TINETZ, Vorarlberger Energienetze a Burgenland Netz.
Rozdíl je podstatný i pro péči o vegetaci. Jinak se plánuje rozsáhlý lesní koridor přenosového vedení a jinak okraj obce, lokální distribuční vedení nebo městská infrastruktura. Společným jmenovatelem ale zůstává bezpečný odstup vegetace, přístupnost zařízení a jasně určená odpovědnost správce.
Od plošného k selektivnímu managementu
Podklady APG z roku 2018 popisují zásady péče o lesní koridory. Patří mezi ně selektivní odstraňování rychle rostoucích dřevin, podpora pomalu rostoucích druhů a keřových společenstev, vytváření otevřených ploch propojujících biotopy a krajinářsky šetrná opatření u okrajů koridoru či stožárů.
Klíčovým principem je práce s přirozenou sukcesí. Otevřené pionýrské plochy postupně přecházejí do vysokobylinných porostů a křovin. Správce tento vývoj neusměrňuje k vysokému lesu, který by ohrozil vedení, ale k pestré a provozně bezpečné mozaice. Zásah proto nemusí znamenat jednorázové plošné odstranění všeho porostu; může být výběrový, etapový a přizpůsobený konkrétnímu místu.
Co přesně znamenají tři nákladové položky APG
Čísla v prezentaci APG se snadno zamění za tři samostatné druhy managementu. Ve skutečnosti jde o dva způsoby péče a jeden ekonomicky očištěný údaj.
.
1. Běžná údržba koridorů vedení
Německý pojem Trasseninstandhaltungsmaßnahmen označuje standardní provozní údržbu, jejímž prvním cílem je bezpečnost a spolehlivost vedení. Patří sem zejména kontrola porostu, výřezy dřevin, regulace výšky vegetace, udržení přístupu ke stožárům a odstraňování stromů, které by mohly vedení ohrozit pádem nebo přiblížením.
Nejde nutně o necitlivé plošné kácení. APG uvádí selektivní odstraňování rychle rostoucích dřevin a podporu nízkých, pomaleji rostoucích porostů. Rozhodující je však provozní účel: koridor musí splňovat bezpečnostní parametry.
V prezentaci APG z roku 2018 je tato péče vyčíslena pro zhruba 7 000 hektarů částkou 3 miliony eur ročně, tedy přibližně 430 eur na hektar a rok. Korunové přepočty v grafice níže jsou pouze orientační a vycházejí z pracovního kurzu 1 euro = 24,25 Kč.
.
2. Stanovištně zaměřená opatření
Pojem standortbezogene Maßnahmen znamená opatření navržená podle potřeb konkrétní lokality. Nestačí zde jednotný předpis pro celý koridor. Správce nejprve hodnotí typ stanoviště, cílové druhy, vodní režim, sklon, půdu, okolní biotopy i technická omezení a teprve poté volí zásah.
Může jít například o péči o suché trávníky, tůně a mokřady, podporu křovin nebo okrajových společenstev, potlačení invazních druhů, výsadbu či ochranu vhodných nízkých dřevin, zakládání květnatých ploch, úkryty pro plazy nebo hnízdní pomůcky na stožárech. Smyslem není „více sekat“, ale dělat správný zásah na správném místě a ve správném termínu.
APG v prezentaci uvádí pro přibližně 1 070 hektarů roční rozpočet 450 000 eur, tedy asi 420 eur na hektar a rok, pokud jsou započteny i prvotní zásahy.
.
3. Náklady po odečtení prvotních zásahů
Hodnota 320 eur na hektar a rok není třetím druhem péče. Jde o dlouhodobý opakovaný náklad stanovištně zaměřeného managementu po odečtení počátečních opatření.
První fáze obnovy bývá nákladnější: může vyžadovat odstranění náletu, redukci invazních rostlin, obnovu tůně, založení travního porostu nebo jinou jednorázovou přeměnu stanoviště. Jakmile se lokalita stabilizuje, přechází do levnějšího režimu pravidelné péče a kontroly. Právě tuto provozní fázi vyjadřuje hodnota 320 eur.
.
Roční náklady na jeden hektar podle prezentace APG z prosince 2018. Nejde o současný ceník ani o částky očištěné o inflaci; skutečné náklady závisejí na terénu, stavu lokality a rozsahu opatření
Co z čísel skutečně plyne
Na první pohled může překvapit, že stanovištně zaměřená opatření vycházejí podobně jako běžná údržba a po odečtení úvodní obnovy dokonce levněji. Z jednoho historického rozpočtového snímku však nelze vyvozovat univerzální úsporu pro každou lokalitu. Porovnávané plochy mohou mít rozdílný terén, dostupnost, frekvenci zásahů i cíle.
Ekonomicky důležitý je jiný princip: počáteční investici je nutné oddělit od nákladů stabilizované péče. Pokud se obě fáze smíchají, přírodě blízký management může vypadat zbytečně drahý. Pokud se sleduje celý životní cyklus, může cíleně vytvořené nízké společenstvo omezit návrat vysokých rychle rostoucích dřevin a snížit potřebu opakovaných razantních zásahů.
Pět lekcí pro českou praxi
Rakouský příklad není hotový návod k překopírování. Nabízí ale několik principů, které lze ověřovat i v českých podmínkách:
- Bezpečnost sítě zůstává nepřekročitelným rámcem. Ekologická opatření musí respektovat ochranná pásma, přístup k zařízení i provozní rizika.
- Cíl péče se určuje pro konkrétní lokalitu. Jiný management potřebuje suchý svah, jiný mokřad, lesní průsek nebo plocha v zemědělské krajině.
- Jednorázová obnova se rozpočtově odděluje od následné údržby. Bez tohoto členění nelze férově hodnotit dlouhodobou hospodárnost.
- Výsledek se měří. Vedle nákladů je třeba sledovat bezpečnostní stav, návrat nežádoucích dřevin, vývoj cílových biotopů, invazní druhy i interval dalších zásahů.
- Spolupracují technici, vlastníci a odborníci na přírodu. Dobrý plán musí být proveditelný provozně, majetkoprávně i biologicky.
Pro projekt Zeleň pod proudem je zvlášť cenné, že rakouský model nestaví technickou bezpečnost proti biodiverzitě. Ukazuje je jako dvě podmínky jednoho kvalitně spravovaného koridoru. Přesně zde vzniká prostor pro pilotní projekty, sdílené metodiky a otevřené vyhodnocování skutečných nákladů a přínosů.
Máte zkušenost s péčí o vegetaci pod vedením, vhodnou lokalitu pro pilotní projekt nebo zájem o spolupráci? Spojte se s iniciativou Zeleň pod proudem.
Zdroje
- Sven Aberle, Austrian Power Grid AG: Trassenmanagement in der Praxis – Biodiversität als kaum monetisierbarer Gewinn, prosinec 2018.
- Austrian Power Grid: Power grid Austria.
- Austrian Power Grid: mapa přenosové soustavy, stav 02/2026.
- E-Control: Netz und Netzbetreiber in Österreich.
- VERBUND: Shareholder structure.
- Rakouské Spolkové ministerstvo pro zemědělství, lesnictví, životní prostředí a vodní hospodářství: Biodiversitäts-Strategie Österreich 2020+.
Redakční poznámka: Údaje o síti APG, počtu rozvoden, počtu distributorů a vlastnické struktuře VERBUND byly aktualizačně ověřeny k 29. 9. 2026. Nákladové údaje zůstávají historickými údaji z prezentace APG z roku 2018 a nejsou současným ceníkem.
