Kolik potravy skutečně nabízí pasená plocha, jestliže její část postupně obsazují dřevinné výmladky? Odpověď dnes nehledáme pouze pohledem ze země. Do dlouhodobého výzkumu lesní pastvy LDF MENDELU vstupuje také přesné LiDARové mapování pomocí dronu.
Výzkum probíhá od roku 2018 na patnácti experimentálních plochách v lokalitě Hradisko na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Tým pod vedením doc. Dr. Ing. Jana Kadavého a Ing. Barbory Uherkové, Ph.D., zde sleduje účinky tradičních způsobů hospodaření ve výmladkovém lese.
Jednotlivé plochy umožňují porovnávat pařezinu s výstavky, pastvu ovcí, hrabání opadu i kombinace těchto zásahů. Výzkum hodnotí vývoj výmladků a výstavků, bylinného patra, půdy i druhové rozmanitosti.
Moje role: dostat pastvu z projektu do terénu
Na tomto výzkumu se dlouhodobě osobně podílím zajištěním a organizační koordinací pastvy. Praktická realizace musí respektovat potřeby zvířat, stav vegetace, podmínky lokality i přesný harmonogram výzkumných měření.
Právě spojení vědeckého návrhu s dobře připravenou terénní realizací rozhoduje o tom, zda bude možné jednotlivé varianty objektivně porovnávat.
Dosavadní výsledky ukazují, že pastva může pomáhat udržovat otevřenější a druhově pestřejší prostředí. Současně však ovlivňuje růst mladých výmladků. Rozhodující proto není pouze otázka, zda pást, ale především kde, kdy, jak dlouho a s jakou intenzitou.
LiDAR zpřesňuje úživnost pastvy
Při aktuálním monitoringu jsme pomocí dronu s LiDARem zmapovali pasené experimentální plochy. Cílem je přesněji určit, jakou část plochy pokrývají dřevinné výmladky a jaká část vegetace zůstává skutečně dostupná pro pastvu.
Vznikající prostorová data mohou zpřesnit:
- rozsah a výšku výmladkových porostů;
- skutečně využitelnou pastevní plochu;
- odhad úživnosti a vhodného zatížení pastvy;
- porovnání vývoje ploch mezi jednotlivými roky.
Zkušenost využitelná i pro Zeleň pod proudem
Stejný princip je důležitý také při péči o vegetaci v ochranných pásmech technické infrastruktury. Ani zde nestačí porost jednorázově odstranit. Potřebujeme vědět, jak vegetace reaguje, kde se obnovují výmladky a jak nastavit dlouhodobě udržitelný management.
Zkušenosti z organizace lesní pastvy a z jejího přesného monitoringu proto přenáším také do projektu Zeleň pod proudem. Propojení terénní praxe, odborného výzkumu a prostorových dat může pomoci navrhovat péči, která podporuje biodiverzitu a současně zůstává provozně i ekonomicky smysluplná.
Nejde o to zasahovat více. Jde o to zasahovat přesněji – a rozhodovat se podle skutečných dat.
Ing. Martin Pavelka, zakladatel a odborný garant projektu Zeleň pod proudem
Další informace o dlouhodobém experimentu přináší LDF MENDELU a odborný rozhovor s Barborou Uherkovou.
