Co je pařezová a kořenová výmladnost
Pařezová výmladnost je schopnost dřeviny obnovovat nadzemní část vegetativně – obrůstat novými výhony z pařezu, kořenového krčku nebo báze kmene po seříznutí či poškození.
Kořenová výmladnost je schopnost vytvářet nové výhony přímo z kořenového systému, často z adventivních (náhradních) pupenů, a to i bez vazby na pařez nebo nadzemní část.
Obě formy představují silný regenerační mechanismus, který zásadně ovlivňuje účinnost jakéhokoliv zásahu.
Běžné technologie a jejich limity
Nejčastěji používané technologie:
- opakovaný výřez,
- mulčování,
- frézování pařezů.
Výřez a mulčování neřeší kořenový systém. Kořeny dál mohutní a zvyšují tlak na obnovu transpirující plochy.
Frézování sice efekt výmladnosti krátkodobě zpomalí (cca o 1 rok), často však vyprovokuje kořenovou výmladnost – porost je nižší, ale výrazně hustší.
Dalším problémem je nakládání s biomasou. Štěpkování a zapracování do půdy urychluje přísun živin a dále podporuje růst.
Biologická realita
Platí jednoduché pravidlo:
Čím větší kořenový systém zůstane bez nadzemní části, tím silnější je regenerační tlak. V praxi to znamená rychlý růst výmladků a krátký cyklus údržby.
Konzervativní údržba tak často vytváří nekonečný cyklus zásahů, který je dlouhodobě nákladný a nefunkční.
Cesty potlačení výmladnosti
praxi rozlišujeme čtyři základní přístupy:
- mechanický – sečení, mulčování, odstraňování biomasy,
- biologický – řízená pastva,
- chemický – cílené použití registrovaných přípravků,
- kombinovaný – řízené propojení všech metod.
Menší problém představují pionýrské a náletové dřeviny (bříza, osika, olše, javor, jasan), které lze potlačit opakovaným zásahem a pastvou.
Výrazně obtížnější jsou:
- vrby a topoly – extrémně dynamická výmladnost,
- invazní akát, který v některých regionech prakticky znemožňuje podporu biodiverzity.
Klíčový úkol do budoucna
Provozní a poloprovozní ověření metod potlačení akátu v ochranných pásmech je zásadním úkolem.
Pouze odborně vedené plánování, systematické testování a monitoring, kombinace metod a jejich cílené zavedení do praxe, může zajistit funkční aplikaci dlouhodobé ekologické správy koridorů – ECM.
