May 11, 2026

Ochranná pásma elektrovodů jako ekologické koridory: metodika ECM už je součástí veřejně doložitelného rámce energetiky

ECM není teorie. Je to metodický přístup používaný v energetice

Ve veřejně dostupné zadávací dokumentaci EG.D je ekologická údržba koridorů výslovně uváděna v souvislosti s údržbou průseků a ochranných pásem VVN. Ve veřejných technických podmínkách je jako součást příloh TPOS_ECM uvedena také „Příloha č. 1 TPOS_ECM – Metodika mapování a plánování ECM“. Dokumentace zároveň uvádí, že pro mapování a plánování má zhotovitel používat postupy podle příloh TPOS_ECM.

To je z pohledu projektu Zeleň pod proudem velmi důležitá skutečnost. Ukazuje, že ekologická údržba ochranných pásem už není pouze obecnou environmentální myšlenkou, ale má konkrétní metodické ukotvení v prostředí provozu energetické infrastruktury.

Samotná metodika S15-05.401-CZ – Specifikace služeb pro mapování a plánování ploch pro ekologickou údržbu koridorů ECM definuje standardy skupiny E.ON pro zadávání inženýrských služeb v oblasti mapování a plánování ploch v koridorech nadzemního vedení. Dokument uvádí, že cílem je zajistit soulad výsledků prací s požadavky technické příručky pro správu ekologických koridorů a umožnit srovnatelnost výsledků mezi jednotlivými provozovateli distribučních soustav skupiny E.ON.

Co je podstatou ECM?

ECM propojuje tři cíle, které se v minulosti často posuzovaly odděleně:

  1. bezpečný provoz elektrického vedení,
  2. ekonomicky racionální údržbu vegetace,
  3. podporu biodiverzity a ekologické stability krajiny.

Základní myšlenka je jednoduchá: cílem není nechat ochranná pásma zarůst, ale řídit vývoj vegetace tak, aby vznikaly nízké, stabilní a druhově pestřejší porosty, které neohrožují vedení a zároveň mají hodnotu pro přírodu.

Metodický přístup ECM pracuje s mapováním biotopů, inventarizací vegetace, stanovením přírodní hodnoty ploch, návrhem rozvojového cíle, plánem údržby a doporučeným cyklem zásahů. V metodice jsou jako tři základní kroky procesu uvedeny: zmapování ploch v koridorech nadzemního vedení, plánování vhodných opatření údržby a následné provádění opatření specifických pro konkrétní biotop.

Rozdíl mezi běžnou údržbou a ECM

Konvenční údržba ochranných pásem se často soustředí především na odstranění vegetace, která může ohrozit vedení. To je provozně nezbytné. Problém ale nastává ve chvíli, kdy se opakovaně provádí plošné zásahy bez dlouhodobého cíle vegetačního vývoje. Výsledkem může být rychlé zmlazení, pařezová výmladnost, opakovaný návrat pionýrských dřevin a nutnost dalších intenzivních zásahů.

ECM se snaží tento cyklus změnit.

Namísto opakovaného boje s vegetací podporuje vznik takových porostních struktur, které jsou z hlediska vedení méně rizikové a z hlediska krajiny hodnotnější. Patří sem například:

  • nízké keřové porosty,
  • mozaikovité travní a bylinné plochy,
  • členité lesní lemy,
  • ponechání pomalu rostoucích dřevin tam, kde neohrožují vedení,
  • selektivní potlačení rychle rostoucích a invazních druhů,
  • extenzivní seč nebo pastva na vhodných lokalitách.

Metodika ECM výslovně zdůrazňuje pravidelnou extenzivní údržbu s co nejnižší mírou zásahu, rozvoj mozaikovité krajiny, podporu pomalu rostoucích druhů a snižování celkové rychlosti růstu dřevin selektivním odstraňováním rychle rostoucích druhů.

Proč je to důležité pro obce, vlastníky, kraje a ochranu přírody?

Ochranná pásma elektrovodů netvoří izolované technické plochy. Procházejí lesy, zemědělskou krajinou, okraji obcí, chráněnými územími i územními systémy ekologické stability.

Proto mají význam nejen pro energetiku, ale také pro:

  • obce a města,
  • vlastníky pozemků,
  • zemědělce a lesníky,
  • orgány ochrany přírody,
  • kraje,
  • neziskové organizace,
  • firmy řešící ESG a biodiverzitu,
  • veřejnost.

Veřejně dostupná stránka systému kvalifikace EG.D uvádí, že předmětem služeb je provádění prací v ochranných pásmech distribučního zařízení provozovaného společností EG.D, a to v rámci systému kvalifikace pro odstraňování a oklešťování stromoví podél distribuční soustavy.

Z pohledu projektu Zeleň pod proudem je důležité, aby se o ochranných pásmech začalo mluvit nejen jako o místech údržby, ale také jako o potenciální síti ekologických koridorů v krajině.

Co z toho vyplývá pro Zeleň pod proudem?

Projekt Zeleň pod proudem dlouhodobě upozorňuje, že ochranná pásma technické infrastruktury mohou být při vhodném managementu významným nástrojem podpory biodiverzity. Veřejně doložitelný výskyt metodiky ECM v zadávací dokumentaci EG.D potvrzuje, že toto téma má reálný provozní i metodický základ.

Zeleň pod proudem nechce nahrazovat provozovatele distribučních sítí ani zveřejňovat jejich interní metodické dokumenty. Chce ale pomoci s vysvětlením tématu veřejnosti a stakeholderům:

  • co je ECM,
  • proč má smysl,
  • kde může být přínosný,
  • jak lze hodnotit potenciál ochranných pásem,
  • jak zapojit obce, vlastníky, ochranu přírody a odbornou veřejnost,
  • jak z ochranných pásem vytvořit bezpečný a zároveň biologicky hodnotnější prostor.

Poznámka k metodickým podkladům

Metodika mapování a plánování ECM je ve veřejně dostupných technických podmínkách EG.D uvedena jako součást příloh TPOS_ECM. Projekt Zeleň pod proudem metodiku nezveřejňuje jako vlastní dokument ani ji neposkytuje ke stažení. Cílem tohoto článku je odborně a srozumitelně vysvětlit principy ekologické údržby koridorů a upozornit na skutečnost, že tento přístup je již veřejně doložitelný v prostředí energetické infrastruktury.

Závěr

Ochranná pásma elektrovodů budou vždy především prostorem, kde musí být zajištěna bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny. To se nemění.

Mění se ale způsob, jakým o těchto plochách uvažujeme.

ECM ukazuje, že ochranné pásmo nemusí být pouze technický průsek. Může být bezpečným provozním koridorem a zároveň součástí zelené infrastruktury. Může spojovat energetiku, vlastníky, obce, ochranu přírody a veřejnost kolem společného cíle: bezpečná infrastruktura a živější krajina.

Doplňující veřejné zdroje

Pro zájemce o veřejně dostupné podklady k tématu ECM uvádíme odkazy na zdroje, které dokládají využití ekologické údržby koridorů v prostředí energetiky.

Veřejné technické podmínky EG.D k údržbě průseků VVN
https://ezak.eon.cz/document_44600/077b9b75a6c5dbaf7a58179673b46a2c-technicke_podminky_pruseky_vvn_final-pdf

Web EG.D
https://www.egd.cz/

Poznámka k metodickým podkladům:
Tento článek má informační a popularizační charakter. Projekt Zeleň pod proudem nezveřejňuje metodiku ECM jako vlastní dokument ani ji neposkytuje ke stažení. Upozorňuje pouze na veřejně dostupné zadávací a technické podklady, ve kterých je metodika mapování a plánování ECM uvedena jako součást příloh TPOS_ECM. Cílem článku je vysvětlit princip ekologické údržby koridorů a jeho význam pro bezpečnost infrastruktury, krajinu a biodiverzitu.

Share this article:
Facebook
Pinterest
WhatsApp

More posts

May 21, 2026
Projekt Zeleň pod proudem rozšiřuje odbornou spolupráci v oblasti vzdělávání, osvěty a praktického managementu zeleně. Nově navazujeme spolupráci s organizací Česká společnost rostlinolékařská, z.s. – pobočka Brno, která se dlouhodobě věnuje odbornému vzdělávání v oblasti rostlinolékařské péče, ochrany rostlin a správného nakládání s přípravky na ochranu rostlin. Tato spolupráce vzniká v režimu „Podporovatel“ a jejím cílem je propojit odborné znalosti z oblasti rostlinolékařství, ochrany přírody, správy zeleně a technické infrastruktury.
May 11, 2026
Ochranná pásma nadzemního elektrického vedení jsou v krajině často vnímána pouze jako technické průseky. Jejich hlavním účelem je zajistit bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy. Vegetace zde nesmí ohrožovat vodiče, stožáry ani přístup k infrastruktuře. Současný vývoj v energetice ale ukazuje, že tato území mohou mít i další význam. Při vhodném způsobu péče mohou ochranná pásma fungovat jako ekologické koridory, které podporují biodiverzitu, vytvářejí prostor pro nízké stabilní porosty, květnaté louky, keřové lemy, hmyz, ptáky i další druhy vázané na pestrou mozaiku krajiny. Právě tímto směrem míří přístup označovaný jako ECM – Ecological Corridor Management, česky ekologická údržba koridorů.
April 29, 2026
Projekt Zeleň pod proudem vytváří prostor pro spolupráci všech, kteří chtějí zlepšovat stav krajiny v ochranných pásmech technické infrastruktury a současně přispívat k ochraně biodiverzity.
April 25, 2026
V aktuálním čísle časopisu Veronica (1/2026) vyšel odborný článek věnovaný projektu Zeleň pod proudem, který představuje ekologickou správu ochranných pásem energetických vedení jako praktický nástroj současně zvyšující bezpečnost provozu sítí, stabilitu vegetace a podporu biodiverzity v krajině.
February 25, 2026
V minulosti bylo běžné, že se z lesa odnášel listový opad. Sloužil jako podestýlka pro dobytek a následně jako hnojivo. Dnes listí v lese zůstává – a spolu s ním i živiny, které postupně mění charakter stanoviště. Výsledkem je eutrofizace, zapojování porostu a ústup druhově bohatých světlých lesů.
February 18, 2026
Pastva pod proudem: krajina nebyla jen les. A les nebyl jen stín. Pastva je v Evropě přirozenou součástí krajiny od prehistorie. Nejde jen o domestikovaná stáda v novověku – velcí býložravci (turové, koně, jelenovití) dlouhodobě formovali vegetaci a vytvářeli mozaiku otevřených ploch, světlých lesů a křovin.