Z veřejně dostupných zdrojů je zřejmé, že společnost E.ON, respektive její distribuční část EG.D, začala systematicky pracovat s konceptem ekologické správy koridorů (ECM – Ecological Corridor Management). Tento přístup je ukotven v interní normě S15-05.401-CZ – Specifikace služeb pro mapování a plánování ploch pro ekologickou údržbu koridorů (ECM).
V současnosti se tato metodika týká vedení v napěťové hladině 110 kV ve vybraných oblastech, kde již proběhla nebo probíhají výběrová řízení na dodavatele. Ti by měli provádět údržbu vedení v souladu se zásadami ekologického managementu – tedy způsobem, který zohledňuje nejen technickou bezpečnost sítí, ale také ochranu přírody, krajiny a biodiverzity.
Proč je tento přístup zásadní
Je důležité zdůraznit, že nejde o dílčí technickou změnu, ale o zásadní posun v uvažování významného správce energetické infrastruktury. Společnost E.ON se tímto krokem otevřeně hlásí k odpovědnosti za stav krajiny v ochranných pásmech vedení a k jejich dlouhodobému, systémovému řízení.
Společnost E.ON se zároveň:
- přihlásila k Dekádě OSN pro obnovu ekosystémů (2021–2030),
- navázala partnerství s UNEP, hlavním environmentálním orgánem OSN.
Na celoevropské úrovni si E.ON stanovila ambiciózní cíl:
do roku 2026 zavést ekologickou správu koridorů napříč Evropou a investovat do tohoto přístupu dvouciferné částky v řádech milionů eur.
Konkrétně se E.ON zavázala:
- k ekologické správě přibližně 13 000 km vedení vysokého napětí v lesních oblastech,
- což odpovídá ploše zhruba 70 000 hektarů, tedy téměř 140 000 fotbalových hřišť.
Cílem není pouze „udržovat porost pod dráty“, ale vytvářet a dlouhodobě udržovat zdravé ekosystémy a aktivně zvyšovat jejich biodiverzitu.
Co ECM znamená v praxi?
Ekologická správa koridorů (ECM) pracuje s tím, že ochranná pásma vedení nejsou jen technickým omezením, ale mohou se stát funkční součástí ekologické sítě krajiny.
Koncept ECM, ke kterému se E.ON (EG.D) hlásí, zahrnuje zejména:
- mapování a vytipování vhodných lokalit pro zachování a podporu druhové rozmanitosti,
- zavedení dlouhodobého (až šestiletého) managementu, který biodiverzitu systematicky podporuje,
- zmapování výskytu invazních druhů a jejich cílenou likvidaci v souladu s evropskou i národní legislativou,
- používání takových technologií a postupů, které zamezují zavlékání a šíření invazních druhů rostlin i živočichů,
- nastavení dlouhodobě funkčních právních vztahů s vlastníky dotčených pozemků,
- spolupráci s odbornou ochranářskou veřejností,
- spolupráci s orgány ochrany přírody,
- zapojení vědecké obce,
- sdílení a výměnu dat a informací,
- upřednostnění území se všemi formami ochrany přírody
Role mapování „Zeleň pod proudem“
Právě zde se otevírá prostor pro systematické mapování, jaké nabízí projekt Zeleň pod proudem. Detailní, strukturované a dlouhodobě aktualizované mapování umožňuje:
- identifikovat plochy s vysokým ekologickým potenciálem,
- sledovat vývoj lokalit v čase,
- vyhodnocovat účinnost zvoleného managementu,
- vytvářet společnou datovou platformu pro správce sítí, orgány ochrany přírody, obce i odbornou veřejnost.
Ekologická správa koridorů bez kvalitních dat a jejich sdílení není dlouhodobě udržitelná. Mapování je základním kamenem tohoto přístupu.
Kroky společnosti E.ON (EG.D) v oblasti ekologické správy koridorů představují významný precedens v českém i evropském kontextu. Ukazují, že technická infrastruktura a ochrana přírody nejsou v rozporu, ale mohou se vzájemně posilovat, pokud jsou řízeny koncepčně, dlouhodobě a na základě dat.
V praxi takový přístup má potenciál změnit vnímání ochranných pásem – z nutného omezení na příležitost pro obnovu krajiny a biodiverzity.
