Metody údržby zeleně

Metody údržby zeleně

Podpora biodiverzity

Ekosystémové služby – co příroda v OP přináší

Ochranná pásma vedení poskytují ekologické i společenské hodnoty, které v naší krajině běžně nevidíme.

Podpora opylovačů

Dlouhodobě udržované světliny poskytují ideální prostor pro výskyt hmyzu a zdroj jeho potravy. Opylovači se zde drží i v obdobích, kdy okolní krajina kvete minimálně.

Udržení různorodé krajinné struktury

Liniové biotopy fungují jako ekologické koridory – propojují izolovaná území a umožňují migraci druhů.

Stabilizace krajiny a útlum invazí

Extenzivní pastva, mozaiková údržba i individuální výřez zamezují šíření invazních rostlin a podporují stabilní, nízkou vegetaci, která nepředstavuje riziko pro vedení.

Prostor pro vzdělávání a osvětu

Ochranná pásma se stávají místem, kde lze ukazovat moderní, ekologicky šetrnou péči o veřejnou infrastrukturu.

Rostlinné invaze v OP

Invazní druhy se v ochranných pásmech šíří rychleji než v běžné krajině

Otevřený prostor, narušená půda a pravidelné zásahy vytvářejí ideální podmínky pro jejich expanzi. Bez cíleného managementu dokážou potlačit původní vegetaci, zhoršit biodiverzitu a zvýšit náklady na údržbu. Pomáháme identifikovat rizikové druhy, navrhnout vhodné postupy jejich potlačení a nastavit dlouhodobý režim péče, který minimalizuje jejich návrat.

Křídlatka japonská / sachalinská (Fallopia spp.)

Charakterizuje ji extrémně rychlý růst (až 10 cm/den), tvoří monokultury vysoké 2–3 m, velmi silně regeneruje z oddenků.

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)

Je nebezpečný pro lidi (fytotoxicita), má vysoký růst, snadno se šíří semeny.

Zlatobýl kanadský a obrovský (Solidago spp.)

Vytlačují původní květnaté druhy, snižují hodnotu stepních biotopů.

Pajasan žlaznatý (Ailanthus altissima)

Je to dřevina s mimořádnou regenerační schopností, agresivně se šíří kořenovými výmladky, v krátkých cyklech ohrožuje limitní vzdálenosti od vedení.

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)

Extrémně expanzivní, zvlášť v suchých oblastech, mění půdní vlastnosti (fixace dusíku → změna druhové skladby). Z hlediska údržeb OP produktovodů představuje největší problém.

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera)

V OP méně častá, ale je schopna stabilně kolonizovat podmáčené části vedení.

Pastva v ochranných pásmech

Nedílná součást ekologického managementu v krajině

Pastva v ochranných pásmech může být účinným nástrojem péče o krajinu, pokud je správně řízená. Pomáhá udržovat otevřené plochy, podporuje biodiverzitu a omezuje zarůstání nežádoucí vegetací. Vyžaduje však jasná pravidla, kontrolu intenzity pastvy a dohled nad dopadem na chráněné druhy i stanoviště, aby zůstala dlouhodobě udržitelná a šetrná k přírodě.

Technologické postupy

Základní technologické postupy při údržbách ochranných pásem

1. Extenzivní a řízená pastva - ovce, kozy, skot, koně

U nás málo používaný, přesto nejpřirozenější způsob  podpory diverzity v ochranných pásmech.

2. Mozaikové výřezy / kosení s ponecháváním nevyřezaných / neposečených částí

Pro podporu biodiverzity je tento postup nezbytné minimum. Ruční výřez/sečení – více prodiverzitní, použití mulčovačů – méně.

3. Selektivní ruční a mechanizované vyřezávání přerůstajících náletových (pionýrských) dřevin

Preventivní odstranění rychle rostoucích dřevin (bříza, jíva, osika) je vhodné doplnit nátěrem na pařízky. U ostatních dřevin jde o redukční prořezávky, nahrazující mozaiku. Důležitá  je  znalost druhů vyřezávaných i ponechávaných dřevin.

4. Kombinované metody (ruční práce + mechanizace na menší části)

Provádění kosení bylinného patra, případně porostu slabých výmladků je možné provádět křovinořezy. Jako perspektivní a prodiverzitní se jeví použití adaptréru – lištové sekačky na kráčejícím bagru, který je schopný dávat materiál do valů. Kombinace s mulčovačem je méně vhodná. 

5. Mechanické mulčování lehkou technikou (menší mulčovače)

V současnosti nejčastěji využívaný způsob plošného odstranění nárostů, použity jsou většinou malé pásové čelní nakladače s mulčovacím adaptérem. I když tato technologie nenarušuje půdní profil, pro podporu biodiverzity není větším přínosem.

6. Těžké mulčovací stroje a lesní frézy

Část rozdrcené dřevní hmoty je zapracována do půdního povrchu, jehož původní struktura se změní. Způsob je často využívaný z důvodu nízké ceny a relativně dlouhé době potlačení výmladnosti. Avšak  pro biodiverzitu je to nejméně příznivý způsob. 

7. Potlačení pařezové výmladnosti. listnatých s použitím POR

 Pařízky se po řezu natírají, případně  se provádějí injektáže pro tento účel registrovanými (povolenými) přípravky na ochranu rostlin.                  V oblastech zasažených invazními druhy dřevin se podpora biodiverzity bez použití POR neobejde. 

8. Úprava lesních okrajů

Jde o okraje ochranného pásma v lesních průsecích. Vytvoření vrstevnatého, výškově rozdílného lemu je lesnickou praxí ověřený proces. Postup v prostoru a čase je odvislý od druhu dřeviny, stáří a zdravotního stavu původní dřeviny. Pro biodiverzitu je strukturovaný lem ideálním řešením.

9.

9. Odborné arboristické zásahy

Zdravé vzrostlé stromy, zasahující svou korunou do ochranných pásem jsou nedílnou součástí prostorové představy koridorů s ekologicky prováděným managamentem.  Jejich výšku nelze většinou korigovat bez jejich poškození. Je nutný individuální, kompromisní přístup a odborná arboristiká praxe.