November 5, 2025

První mapování – Jihomoravský kraj

Mapování ochranných pásem elektrovodů na území maloplošných zvláště chráněných území ve správě Krajského úřadu Jihomoravského kraje - pilotní projekt

Pilotní projekt

Tento projekt představuje první pilotní mapování v rámci programu „Zeleň pod proudem“. Byl realizován ve spolupráci s Odborem životního prostředí Jihomoravského kraje a zaměřil se na detailní zjištění stavu ochranných pásem elektrovodů v maloplošných zvláště chráněných územích (MZCHÚ).

Jihomoravský kraj patří v rámci České republiky k regionům nejbohatším na lokality se zvýšenými nároky na ochranu přírody. Údržby ochranných pásem vedení zde tedy musí respektovat nejen legislativu, ale i potřebu podpory biodiverzity a ohleduplné práce v biotopech, které jsou citlivé z hlediska výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Moderní, šetrný a biodiverzitně orientovaný management ochranných pásem má smysl pouze tehdy, pokud se pracuje s kvalitními daty. Pilotní mapování proto usilovalo o odstranění stávajících problémů v praxi, kdy realizátoři zásahů často složitě a nejednotně dohledávají informace o tom, zda jde o chráněné území, kdo je správcem, jaký je typ biotopu, zda je vyžadována notifikace zásahu a jaké podmínky je třeba dodržet.

Nedostatečná komunikace nebo neoznámené zásahy mohou vést k škodlivým dopadům – například k nevhodnému časování zásahů, nešetrnému mulčování a frézování, ponechávání štěpky na místě či k rušení ptactva v době hnízdění. Cílem mapování proto bylo vytvořit jednotnou databázi informací, která umožní eliminovat tyto chyby.

Rozsah a vymezení pilotního projektu

Pilotní projekt zahrnoval vybraná MZCHÚ v Jihomoravském kraji, kde se nachází:

  • nadzemní vedení VN (22 kV)
  • nadzemní vedení VVN (110 kV)
  • nadzemní vedení ZVN (200 kV a 400 kV)

Mapování probíhalo na základě:

  • veřejně dostupných GIS podkladů,
  • terénního šetření,
  • konzultací s OŽP JMK,
  • a bylo provedeno prostřednictvím vlastního mapovacího systému
    https://mapa.zelenpodproudem.cz/ (platforma Mapotic.cz).

V rámci projektu byly zpracovány tyto datové okruhy:

  • Prostorové průniky ochranných pásem a hranic MZCHÚ, včetně identifikace správce.
  • Základní evidenční parametry (katastrální území, parcely, orientační plocha kolize).
  • Identifikace správce souvisejícího vedení a jeho napěťové hladiny.
  • Popis charakteru zeleně a stavu porostu (přerůstání, invazní druhy, typ managementu).
  • Propojení s databází AOPK.
  • Dokumentace prvků ekologického managementu.
  • Fotodokumentace.
  • Kontakty na správce MZCHÚ a doporučení k údržbě

Postup mapování – jednotlivé kroky

  1. Výběr a vyhledání MZCHÚ, kterými prochází nadzemní vedení VN, VVN a ZVN.
  2. Konzultace s pracovníky OŽP JMK ohledně lokalit, specifik a priorit.
  3. Terénní průzkum – identifikace prvků, popis vegetace a managementu, fotodokumentace.
  4. Kancelářské zpracování – dohledání parcel, katastru, odhad kolizních ploch.
  5. Konzultace stavu území a návrh vhodných postupů s ohledem na termíny a sezónnost.
  6. Zpracování doporučených managementových opatření.
  7. Kontrola dat a zadání kontaktních osob správců.

Souhrn výsledků

Celkem bylo zmapováno 69 lokalit MZCHÚ, do nichž zasahuje ochranné pásmo některé napěťové hladiny.

U každé lokality bylo provedeno:

  • určení plochy MZCHÚ dotčené vedením,
  • hodnocení stavu vegetace,
  • identifikace probíhajícího managementu,
  • evidence invazních druhů.

Výskyt invazních dřevin se týkal:

  • 1 lokality s výskytem pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima),
  • ve všech ostatních případech šlo o trnovník akát (Robinia pseudoacacia).
  1. Lokality podle napěťové hladiny

Tabulka 1 – Počet lokalit podle napěťové hladiny

Napěťová hladina ZVN VVN VN Více vedení Celkem
Počet lokalit 10 7 41 11 69
Podíl (%) 14,5 10,1 59,4 15,9 100

 

 

 

  1. Plochy dotčené OP podle napěťové hladiny

Tabulka 2 – Plochy MZCHÚ v overlappingu s OP vedení

Napěťová hladina ZVN (m²) VVN (m²) VN (m²) Více (m²) Celkem (m²)
Plocha 88 900 34 700 138 425 119 850 381 875
Podíl (%) 23,3 9,1 36,2 31,4 100

 

 

  1. Počty lokalit podle správce sítě

Tabulka 3 – Počet lokalit podle správce vedení

Správce Počet lokalit Podíl (%)
EGD 54 78,3
ČEPS 10 14,5
ČEPS + EGD 5 7,2
Celkem 69 100

 

 

  1. Plochy lokalit podle správce

Tabulka 4 – Plochy MZCHÚ v kolizi s vedením

Správce Plocha (m²) Podíl (%)
EGD 267 475 70
ČEPS 114 400 30
Celkem 381 875 100

 

 

Klíčové poznatky projektu

  1. MZCHÚ obsahují úseky s vysokou ekologickou hodnotou.
    V mnoha případech jde o biotopy, které mají z hlediska biodiverzity zásadní význam.
  2. Nedostatečně koordinovaný management vede k problémům.
    Typicky jde o:

    • nesprávné časování zásahů,
    • ponechání štěpky na místě,
    • rušení živočichů,
    • šíření invazních druhů po strojních pracích.
  3. Kvalitní řešení existuje – vyžaduje však jednotná data a komunikaci.
    Mapování poskytlo přehled o stavu OP v MZCHÚ a nastavilo jednotnou metodiku.
  4. IVM/ECM přináší výhody oběma stranám.
    • snižuje náklady na údržbu,
    • posiluje ekologické funkce území,
    • podporuje dlouhodobou stabilitu sítě.

Význam projektu pro Jihomoravský kraj

Orgánům ochrany přírody projekt přinesl:

  • aktuální přehled o stavu území pod vedením,
  • kvalitní podklad pro řízení a rozhodování,
  • sjednocení požadavků směrem k distributorům.

Správcům sítí projekt poskytl:

  • identifikaci rizikových míst,
  • podklad pro efektivní plánování zásahů,
  • návrh úseků vhodných pro ekologický management.

Výstupy budou sloužit jako model pro rozšíření na další regiony a pro nastavení jednotných pracovních postupů mezi KÚ, AOPK, obcemi a distributory.

Závěr – základ pro systematickou práci v celé ČR

Pilotní projekt potvrdil, že propojení dat o elektrovodech a datech ochrany přírody je nejen možné, ale i nezbytné. Vznikl tak základ pro komplexní soustavu mapových a rozhodovacích podkladů, které umožní:

  • efektivně plánovat zásahy,
  • předcházet konfliktům mezi správci sítí a ochranou přírody,
  • rozvíjet ekologické formy údržby ochranných pásem,
  • posilovat biodiverzitu v technických koridorech krajiny.

Projekt „Zeleň pod proudem“ bude na těchto výstupech dále stavět a připravovat metodiky, otevřená data a příklady dobré praxe, které usnadní spolupráci všech aktérů v území.

Share on:
Facebook
Pinterest
WhatsApp